Český název: Polský ovčák nížinný
Originální název: Polski Owczarek Nizinny
Anglický název: Polish Lowland Sheepdog
Oficiální zkratka: PON

Číslo standardu FCI: 251
Skupina FCI: Skupina 1 - Pastevečtí a honáčtí psi kromě švýcarských salašnických psů

Polský ovčák nížinný a jeho původ

Plemeno oblíbené u usedlíků v nížinách Polska je významným spojovacím článkem mezi starobylými asijskými pasteveckými psy se šňůrovou srstí, kteří přišli do Evropy před tisíci lety a mladšími huňatými ovčáky, jako je například skotská vousatá kolie nebo holandský ovčácký pudl. Plemeno bylo obnoveno polskými chovateli po druhé světové válce. V Polsku a v okolních zemích se polský nížinný ovčák chová jako domácí společník, ale uchovává si stále vlastnosti vynikajícího hlídače.

Popis Polského ovčáka nížinného

Polský nížinný ovčák je středně velký pes mírně zavalitého vzrůstu s hustou, dlouhou srstí. Trup má obdélníkový formát s dobře klenutým hrudníkem, svalnatým hřbetem a hlubokými bedry. Končetiny jsou silné a tlapy oválné. V kohoutku měří 45 až 50 cm, fena 42 až 47 cm. Váží do 20 kg. Hlavu má  středně velkou s výrazným stopem a velkým tupým nosem. Oči jsou středně velké, hnědé s živým výrazem. Uši mají srdčitý tvar a jsou zavěšené, přiléhající k lícím. Zuby jsou silné a skus nůžkový. Polský nížinný ovčák zaujme především svou krásnou bohatou srstí, která splývavě kryje celé tělo a nad očima vytváří typickou ofinu. Může být i lehce zvlněná a má hustou podsadu. Zbarvení může být libovolné se znaky.

Charakteristika a povahové rysy Polského ovčáka nížinného

Polský ovčák nížinný je velmi vytrvalý, temperamentní, samostatný, dominantní, velice ostražitý, odvážný a společenský. Má otevřenou, vyrovnanou povahu, nezapře však svůj původ a je výborný ochránce - na každého nově příchozího řádně upozorní a k cizím lidem může být nedůvěřivý. Je učenlivý a po dobré výchově poslušný. Umí se dobře sžít s lidmi i ostatními zvířaty, má rád děti. Na svého pána a rodinu je velmi vázaný. Je zvídavý, hravý a má rád procházky, je vhodný pro milovníky přírody. Má skvělý čich.

 

Výchova Polského ovčáka nížinného

Polský ovčák nížinný jako štěně je zvědavý, hravý a velice temperamentní. Ale z vlastní zkušenosti mohu říci, že neničí a neohryzává domácnost. Doporučuji včasnou socializaci, tj. poznávat jiné cizí prostředí, lidi, zvířata. Chodit například po městě, do restaurací, do parku, na akce, kde je hodně lidí i psů. Bez této výchovy, s jeho vrozenou nedůvěrou, může z PONa vyrůst bojácný až agresívní pes. Zdůrazňuji to, protože se často stává, že majitelé psů se domnívají, že psovi stačí běhání po velké zahradě. Samozřejmostí je psa naučit alespoň základním povelům.

 

Základní péče o Polského ovčáka nížinného

Polský nížinný ovčák vyžaduje péči pouze, co se týká srsti. Ta je velmi hustá a měla by se kartáčovat a stále udržovat v čistotě. Často se setkávám s otázkou, zda musím česat každý den nebo zda je v domácnosti hodně chlupů. A na to odpovídám: Chlupů je méně než například z německého ovčáka či labradora. PON má dlouhý chlup, který vypadává sám velmi zřídka. Zůstává po odumření na psovi, a když se nevyčeše, vytvoří se dredy. Pravidelným česáním se í odumřelá srst odstraní. To je důvod, proč při soužití s dlouhosrstým psem v domácnosti méně chlupů, než soužití s krátkosrstým psem.
Důležité je pravidelné česání a koupání dle potřeby. Často praktikuji tzv. očistu podvozku – to znamená osprchování nohou a břicha. Dospělí psi se češou 1x až 2x týdně. Pomocí rozprašovače nastříkám vodu s živinami a vyčesávám. Toto netrvá déle než půl hodiny. Štěňata a mladí psi vyžadují vyčesávání častější, dokud se nezbaví jemné podsady.
Vzhledem k tomu, že PON má dlouhé uši, musí se sledovat i jejich stav a průběžně odstraňovat zevnitř chloupky.

Výživa

V typických městských podmínkách PON potřebuje méně potravy než ostatní psi podobné velikosti. Mají však obrovskou chuť k jídlu a často trpí nadváhou. V jídle nejsou vybíraví, milují maso, zeleninu, ovoce i suchý chleba.